První pomaturitní

V úterý jsem odmaturoval!

V neděli jsem mohl vyjet za Janičkou na Libuš. Dosud jsem tam na kole nebyl, takže jsem byl zvědavý na Modřanskou rokli a přilehlé okolí.

Cyklistická trasa 191003 - powered by Bikemap 

Cesta k Vltavě není zajímavá: vítr u tržnice, kopec na Zbraslav. Podél Vltavy byla stezka zaplněná in-linisty a cyklisty, ktřeí se ploužili nanejvýš dvacítkou. Mám pocit, že by měly být zavedeny další rychlejší pruhy.

Modřanská rokle je ve srovnání se silnicí velmi mírná a díky stínu je v ní celkem příjemně. Komplikací při jízdě jsou volně pobíhající psi, jejichž majitelé často neprojevují nejmenší snahu je ukáznit nebo alespoň podržet. K vodní nádrže u odbočky do Cholupic je nečekaně ostré stoupání. Stejně tak i výjezd z rokle je mnohem ostřejší, než jaký si ho pamatuji.

Zpáteční cestu jsem si vybral po povrchu. Většinou jsem nevěděl kam jedu a sázel jsem na jistotu Vltavy v údolí. Pravděpodobně jsem vypadl o několik set metrů blíže k centru, naštěstí jsem ovšem nemusel stoupat.

Celkově to byla nečekaně povedená vyjížďka jen s výjimkou A2.

Do Stehelčevsi o Velikonocích

Zdravíčko,

na příští týden plánuju cyklistickou vyjížďku do Stehelčevsi. Mým cílem je vidět dva zajímavé domy. S tímhle tipem přišla Jana a mě napadlo, že by to mohl být docela dobrý výlet. Současně je to možnost pozvat víc lidí a trochu se socializovat.

Několik známých jsem už oslovil, ale zde bych chtěl uvést oficiální pozvání. Pokud se chcete projet příští pátek, 10. dubna, budeme vyjíždět v devět hodin z Bellušovy ve Stodůlkách, pár metrů od metra. Trasu si můžete prohlédnout na mapě. Část vyznačená mezi Radotínem a Stodůlkami je pouze pro mojí orientaci. Délku jedné cesty odhaduji přibližně na 25 kilometrů. Na cestě nejsou žádná velká stoupání, dlouhé táhlé kopce ano, ale žádný ostrý svah.

Cyklistická trasa 135200 - powered by Bikemap

Máte-li chuť jet, napište, prosím, komentář. Pokud by vám vyhovoval jiný termín (čtvrtek) nebo čas, tak napište taky.

Jarní servis je peklo

Jarní servis by se podle mého měl rovnat předsezónímu servisu. Moje sezóna ovšem začala už 24. ledna a pomalu se rozjíždí - minulý týden rovinaté kolečko podél Vltavy na Palačák.

Ski&Bike Servis, kde jsem kolo koupil a mám ho nejblíž, psal na webu, že začíná se servisem posledního února. To bylo příjemné, v té době jsem měl jenom dvě vyjížďky za sebou, takže jsem si naplánoval návštěvu s tím, že dokoupím nějaké vybavení.

Opatrnost mi zde zavelela: napiš jim než přijdeš! Poslal jsem email, abych si potvrdil datum a po dvou dnech dostal negativní odpověď s omluvou za chybnou informaci a tvrzením, že kvůli počasí se odkládá začátek servisního období na 15. března.

Je jasné, že když je sníh a ještě se lyžuje, zaměří se na lyže. Dva týdny počkat můžu, to není nic velkého. Tento týden jsem ovšem zjistil, že se 19. března koná Cyklojízda, na kterou bych opravdu rád vyrazil. Se zkušeností z minula jsem poslal ještě jeden email, abych měl 100% jistotu, že mě nevyhodí.

Kladná odpověď znamenala, že jsem dnes odstrojil kolo, oklepal bláto a sjel do servisu. Vešel jsem do prodejny a oznámil zjevné - tj., že jsem přivezl kolo na servis. Zaměstnanec, kterého už od loňska nemám příliš v lásce, kvůli jeho jednání s lidmi, mi oznámil, že zatím dělají jenom servis lyží!

Kontroval jsem tím, že mi před dvěma dny napsali, že ode dneška ho dělají. Když se vrátil zezadu, kam byl nucen odejít hledat informace, musel kolo přijmout, ale dozvěděl jsem se, že to nebude na počkání - tomu jsem rozumněl "zítra", "pozítří" nejpozději. Když ale zapisoval údaje, zeptal se mě, zda mi vyhovuje pátek. To jsem odmítl s tím, že ve čtvrtek ho potřebuji. Souhlasil a zapsal čtvrtek, ale asi tak v úterý bude čas na dožadování se dalších informací a potvrzení data, abych ve čtvrtek mohl na cyklojízdu.

To be continued...

Bikemap.net

Dnes jsem narazil na web Bikemap.net, který umožňuje jednoduše sdílet cyklistické mapy, dodává k nim i výškové profily. Pro více zažrané cyklisty umožňuje přidat i tréninkový deník.

Zkusil jsem si udělat účet, zaregistrovat a vytvořit pár map. Všechno běží na JS příp Ajaxu, takže orientaceje občas trošku nešikovná. Na druhous tranu vytvoření mapy je jasné a prosté. Mapě se přiřadí vlastnosti jako typ povrchu a urční a všechno jede.

Mapové podklady jsou od Googlu, tudíž mě napadlo imporotvat svoje současné mapy z Google Maps. Hledal jsem a hledal, ale web ke službě není žádný (což by podle mě měl, více později), Google Groups pouze v němčině, takže nápověda minimální. Nakonec jsem zjistil, jak získat mapové podklady z GM.

Finta spočívá v získání url na konkrétní mapu a připojení parametru &output=kml na konec adresy a nabídne se rovnou soubour ke stažení. Ten lze pak na Bikemap jednoduše importovat a označit. Služba pak vygeneruje i výškovou mapu, pro lepší charakteristiku.

Výše jsem se zmínil o nedostatku webu. Samotná služba je přeložená do češtiny, ale případná podpora, kdo za projektem stojí, co se děje - vše v němčině. Německo a ČR jsou taky zjevně "nejplodnější", dohromady mají asi 5 000 map a zvlášť v okolí Prahy je to mazec. Myslím, že by se hodil statický web, kde by se daly trasy vyfiltrovat, rozřadit na jednosměrné a okruhy, podle povrchu atd. atd. Orientace v čistě Ajaxovém prostředí je mi poněkud nepříjmená.

První jízda

Je měsíc po Štědrém dnu a konečně jsem vyjel na kolo!

Natáhl jsem kaťata, oprášil kolo, nafoukl duše, promazal duše a vyrazil. Teploměr ukazoval kolem pěti stupňů nad nulou, ale krásné slunečné počasí to vyvažovalo. Sjel jsem z kopce a vyrazil k řece. U benzinky jsem narazil na první komplikaci v podobě rozkopaného kusu cesty a "zavřeného" přechodu.

Na cestě podél řeky jsem málem přejel několik volně pobíhajících psů. Pod stavbou opět natáhli pásky, ale nikde na začátku cesty není cedule "Pozor slepý úsek", takže jsem udělal to co všichni ostatní. Podlezl a pokračoval.

Úsek až do Malé Chuchle byl příjemný a krásný. Pod Strakonickou jsem otočil a vyrazil zpět po silnici do Velké Chuchle a za přejezdu jsem zabočil do kopce na Hvězdárnu. Nikdy jsem ten kopec nejel nahoru a po dlouhé pauze to byla velká troufalost. Jel jsem asi sedm, maximálně osm kilometrů nahoru, ale vyfuněl jsem kopec až nahoru.

Celý výlet bal dlouhý asi 15,5 km a překvapivě mi zabral pouze 49 minut, což dává průměrnou rychlost 19 km/h. Překvapilo mě, že jsem potkal nebo alespoň zahlédl celkem 15 cyklistů. Jedno setkání bylo trošku nepříjemné, protože k němu došlo vedle přístavu na úzkém chodníkum ale jinak bylo vše skvělé.

Cyklistická sezóna mi zase začala.

Na sněhu

Před chvílí jsem vytáhl kolo z garáže a se správně pohublými dušemi jsem vyjel na sníh, abych si vyzkoušel projevy přilnavosti a tření v praxi. Naše jednosměrná neprotažená, neposolená ulice je pro tento účel naprosto ideální.

Neobjevil jsem nic nového, ale stejně je to zábava :-). Hlavním pokusem byl smyk se zadním kolem. Během dvou otoček kola byl vzorek plně zanesený mokrým sněhem, takže se snížila přilnavost a stačilo se pouze rozjet, zatáhnout brzdu a naklonit se. Vystrčená noha na vnitřní straně po vzoru motokrosařů se ukázala užitečnou, ačkoliv i bez ní se dají snazší smyky zvládnout. Kolo šlo do smyku tak při vychýlení o 15°, nabralo rychlost a sjelo i několik metrů dopředu. Stopa po boku vzorku byla parádní, ustát náklon bylo místy obtížnější.

Druhý experiment bylo rychlé rozjíždění na měkký převod, kdy zadní kolo skvěle zahrabe a začne tančit na všecny strany.

Když jsem se cítil dostatečně sebejistý a promrzlý, tak jsem zkusil smyk předním kolem. Musím uznat, že tady jde o úplně jinou šílenost. Zadní smyk se prostě pokládá a s jednou podpůrnou nohou se dá celkem snadno sestoupit a nechat zběsilého oře ujet.

Nakonec jsem si vyzkoušel i kombinaci obou - pozor! - v tu chvíli se kolo stává naprosto neovladatelným a odjíždí do dálav noci. Musím se ale přiznat, že to je neskutečná sranda :-).

K Járovi pro Firefly

Před dvěma nebo třemi týdny jsem vyjel za Járou pro soundtrack z Firefly. Po cestě jsem měl v plánu udělat si fotku na nového avatara. Bohužel pod Lahovickým mostem byli rybáři, takže se m i tam nechtělo okounět moc. Zkusil jsem štěstí o kus dál, v Chuchli u Strakonické, ale vždy mi na fotce něco překáželo.

Vyjel jsem si kopec z Chuchle na Slivenec a pokračoval zaběhnutou cestou do Kosoře a do údolí, z něhož jsem opět nenašel schůdnou cestu. Tentokrát výstup zahrnoval i lezení po kamenech s kolem na rameni.

Při zpáteční cestě jsem vyjížděl z Řeporyj, kde po levé straně vozovky bylo nádherně zelené pole. Slezl jsem z kola, vzal foťák a začal blbnout. Udělal jsem pár pokusů, kdy jsem chytil poslední paprsky oranžového slunce. Na zpáteční cestě přes Zadní Kopaninu mě předjížděl nějaký profík. Musím říct, že jsem jenom koukal. Do táhlého kopce jsem se sotva ploužil, on jel jakože to nic není.

S avatarem jsem si doma trochu pohrál, rozebral na tři části, upravil sytosti a dal zase dohromady. Osobně jsem velmi spokojený a líbí se mi.

Výlet v číslech: 29,56 km, 1.28 hod, 19,97 km/h, maximálka 55,62 km/h. Do tisícovky zbývá 88 km.